Jedním z nástrojů, který se nepochybně vyplatí si osvojit a používat, jsou myšlenkové mapy. Jejich podstatou je zachycení myšlenek, nápadů, informací. Na rozdíl od běžného psaní poznámek, kdy standardně začínáte v levém horním rohu, a postupujete zleva doprava a následně směrem dolů, jdou na to jinak. Využívají práce s prostorem a dávají tak člověku více volnosti. Svoboda spolu s hravostí, kterou do uvažování vnáší, podporují kreativitu – myšlenky proudí snáze a plynuleji, jsou bohatší, originálnější, komplexnější. Zároveň nás myšlenkové mapy nenásilně vedou k tomu, abychom informace zpracovávali ve svém mozku důkladněji. To následně vede k tomu, že si obsah myšlenkové mapy lépe zapamatujeme a vybavíme, až bude zapotřebí. Pojďme se na myšlenkové mapy blíže podívat.
Co to je myšlenková mapa
Myšlenková mapa je v podstatě diagram či, chcete-li, obrázek, který zachycuje myšlenky a informace v podobě slov a symbolů seskupených kolem centrálního tématu. Tento ústřední námět je často vystižen obrázkem. Žádný symbol, slovo nebo spojení přitom nejsou úplně osamocené, ale jsou spojeny s centrem pomocí linek. Těm se říká větve.
Čeho si obvykle na myšlenkové mapě všimnete jako první, jsou barvy. Skutečně málokdy je myšlenková mapa jednobarevná. Dále vás zpravidla upoutají drobné obrázky a symboly. Není tu moc textu, nenajdete tu rozsáhlá souvětí. Běžně se pracuje jen s klíčovými slovy, která zachycují podstatu.
Kdy myšlenkovou mapu použít
Myšlenkové mapy se hodí v řadě situací. Využijete je při psaní poznámek, plánování projektů a akcí, řešení problémů, zachycení výstupů z porady, učení se či jako pomůcku při prezentování. Hodí se nejen v pracovním životě, ale i v soukromí. S pomocí myšlenkové mapy si můžete naplánovat dovolenou, nákupy vánočních dárků, zužitkujete je při plánování stěhování. Dají se použít pro sumarizaci obsahu knihy či podcastu. Ač samy o sobě mívají obvykle formát 1A4, s jejich pomocí si dokážete rychle vybavit obsah i 500stránkové knihy. Pokud je používáte při prezentacích, umožňují posluchačům lépe sledovat tok vašich myšlenek a soustředit se.
Výzkumy (např. Malycha a Maier 2017) ukazují, že díky myšlenkovým mapám je naše myšlení flexibilnější, plynulejší a originálnější. Studenti se snáze učí a dlouhodoběji si informace pamatují (Dhindsa et al. 2011; Farrand et al. 2002). Myšlenkové mapy podporují také aktivaci našich znalostí, která je předpokladem pro nalezení kreativního řešení (Malycha a Maier 2017).
Proč myšlenková mapa funguje
Myšlenkové mapy lépe využívají principy fungování našeho mozku než klasické psaní poznámek. Na rozdíl od něj zapojují obě mozkové hemisféry. Do poznámek totiž vnášejí nejen strukturu a slova, ale i barvy, obrázky a symboly. Pracují s prostorem a možná překvapivě i s rytmem. Svým uspořádáním podporují tvorbu asociací. Zároveň ale umožňují neustále se vracet k centrálnímu tématu. Lze v nich také zachytit propojenost dílčích témat a snadno doplňovat nové a nové nápady.
Jak myšlenkovou mapu kreslit
Tvorba myšlenkové mapy má svá pravidla. Začínáte uprostřed, často obrázkem. Ze středu vybíhají základní větve, na které poznačíte dílčí myšlenky s tématem spojené. Každou větev pak dle potřeby dále rozvětvujete, tedy kreslíte tenčí linky vybíhající tlustější větve. Na větve zapisujete jednotlivá slova. Bývá vhodné aspoň občas nakreslit i symbol, který si s danou myšlenkou spojíte, třeba smajlíka, mráček, vykřičník. Ideálně byste měli zapojit do tvorby i barvy, podporují totiž vaši paměť i tvořivost.
Závěrem
Myšlenková mapa může být velmi užitečným nástrojem. Naučit se je vytvářet je však dovednost. A není tak divu, že je někdy nejprve zapotřebí překonat určité bariéry v mysli, nedůvěru nebo strachy s jejich tvorbou spojené. Časté jsou třeba obavy, že tvorba myšlenkových map je moc komplikovaná, že se u toho musí kreslit, že člověk není dostatečně kreativní, aby je využil. Není tomu tak. Skutečně to chce jen osvojit si pár základních pravidel a dát myšlenkovým mapám šanci. Zkuste si vyzkoušet jejich tvorbu, ověřte si, zda vám víc vyhovuje ruční kreslení nebo pomocí nějaké aplikace, a zjistěte, v jakých situacích právě vám mohou pomoci.
Zaujalo vás myšlenkové mapování? Chcete ovládnout tvorbu myšlenkových map? Máte chuť vyzkoušet si jejich tvorbu ručně i pomocí software? Napište nám na info@sdileniznalosti.cz nebo se přihlaste na náš workshop zde.
Použitá literatura
DHINDSA, Harkirat S, MAKARIMI-KASIM a O Roger ANDERSON, 2011. Constructivist-Visual Mind Map Teaching Approach and the Quality of Students’ Cognitive Structures. Journal of Science Education and Technology [online]. 20(2), 186–200. ISSN 10590145. Dostupné z: doi:10.1007/s10956-010-9245-4
FARRAND, P., F. HUSSAIN a E. HENNESSY, 2002. The efficacy of the „mind map“ study technique. Medical Education [online]. 36(5), 426–431. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2923.2002.01205.x
MALYCHA, Charlotte a Günter MAIER, 2017. The Random-Map Technique: Enhancing Mind-Mapping with a Conceptual Combination Technique to Foster Creative Potential. Creativity Research Journal [online]. 29, 114–124. Dostupné z: doi:10.1080/10400419.2017.1302763